Cíl tohoto příspěvku byl tedy zúžen na prezentaci metodologie použitelné pro řešení výše zmíněných otázek, která vychází ze studia dlouhodobého vývoje třídních státních společností a jejich srovnání se současným stavem.6
V současné době je všeobecně podsouváno, že společnost by měli vést ti, kteří řídí firmy bodující na kapitálovém trhu, tedy ti, jenž jsou úspěšní v získávání „barevných papírků“ a čísel na účtech neboli elita současné společnosti.
Ve skutečnosti vláda podnikatelů, spekulantů, technokratů a finančníků trvá v některých zemích již několik století. V krystalicky jasných, právním systémem upevněných rozměrech včetně výchovy jejich politických představitelů od počátku, respektive poloviny
19. století v celém tzv. Starém světě. Snad by bylo možné shrnout, že prostřednictvím kumulace bohatství vedou společnost od krize ke krizi.
Zvláště v posledních patnácti letech prožívá západní svět svoji historicky nejhlubší krizi, i když právě nejlepší z nejlepších bankéřů a technokratů vládnou prakticky bez omezení. Nejenom před volbami jsou nám předsouvány jejich znalosti i „morální předpoklady“.
Jak je tedy možné, že všechny firmy i všechny státy se chovají podle jejich rad a pravidel, na základě jejich metodologií a přitom zisk to přináší pouze některým?
Domnívám se, že je čas hledat odpovědi jinde a jinak než je nám podsouváno; že je třeba vydat se do knihovny zapovězených knih. Do tohoto oddělení jsou současnými všeznalci stěhovány společenské vědy, které jsou bez nadsázky a bez legrace vytlačovány na periferii současným statusem quo s argumentací o jejich drahých vstupech, které si současná společnost nemůže dovolit, o jejich neefektivnosti, neaplikovatelnosti výsledků i jejich zbytečnosti.
Nejednou na nejednom fóru však bylo poukázáno, že právě společenské vědy, pojaté dialekticky, provozované skutečně vědecky, mohou úspěšně a s velkou přesností definovat příčiny stavu té které společnosti v tom kterém momentě a na základě dlouhodobě studovaných zákonitostí predikovat další vývoj i prostor pro jeho možné ovlivnění. Svět se mění a lidská společnost v něm hraje aktivní roli. To vědí technokraté také (např. existují studie o tom, že musí existovat udržitelný společenský konsensus, aby systém mohl fungovat; dlouhodobé vlny odporu a nesouhlasu společnosti destabilizují toky kapitálu a jsou nežádoucí, nedají se přijímat žádná opatření a systém se následně může snadno rozpadnout), a právě proto se snaží humanitní vědy omezit a umlčet. Humanitní vědy jsou vyzdvihovány jenom tam, kde je možné jejich prostřednictvím podpořit státní ideologie.
Společenští vědci jsou vítáni jen tehdy, jsou-li ochotni překrucovat skutečnosti ve jménu jediné předem dané pravdy. Je však nabíledni, že společenské problémy mohou vyřešit právě společenské vědy.7
Hlasy humanitních vědců se ozývají stále častěji, sebevědoměji a důrazněji.8
„Ti, kteří nestudují historii, jsou odsouzeni si ji zopakovat. Ti, kteří ji studují, jsou odsouzeni bezmocně přihlížet, zatímco ostatní dělají stále stejné chyby…“
Дата добавления: 2015-11-14; просмотров: 44 | Нарушение авторских прав
| <== предыдущая страница | | | следующая страница ==> |
| Srovnejme si několik údajů o Praze. Do roku 1989 | | | V jakém stádiu se nachází naše společnost, kam se ubírá a proč? |