Funkce bank a jejich vэznam

1.

BANKA

Co je banka

Uslyљнte-li slovo "banka", pravdмpodobnм se Vбm vybavн nмkterэ z nбzvщ bank, kterэ vнdбte pшi cestм do љkoly nebo do zamмstnбnн na budovбch nebo na reklamбch v dopravnнch prostшedcнch. Nenн nadsбzkou шнci, ћe firmy Komerиnн banka, Иeskб spoшitelna nebo ИSOB dnes znб tйmмш kaћdэ obиan naљeho stбtu.

Pod pojmem banka se lidem иasto vybavн obchodnн prostory, kam chodн uklбdat nebo vybнrat penнze nebo platit rщznй faktury. Toto skuteиnм jsou hlavnн sluћby, jejichћ poskytovбnнm se zabэvб kaћdб banka.

Banky se zabэvajн podnikбnнm s penмzi:

1. pшijнmajн vklady od zбkaznнkщ a peиujн o tyto vklady

2. umoћтujн pшevody penмz z ъиtu na ъиet, tj. zprostшedkovбvajн platebnн styk

3. pщjиujн ибst uloћenэch penмz vhodnэm zбjemcщm.

Tyto zбkladnн иinnosti se postupem doby rozrostly o шadu dalљнch sluћeb, kterй dneљnн banky jsou schopny zajiљќovat pro svй zбkaznнky.

Banky jsou tedy podniky specializujнcн se na oblast bankovnнch sluћeb, tj. na podnikбnн ve finanиnн oblasti.

Podnikбnн bank, kterй je podnikбnнm se svмшenэmi cizнmi prostшedky, musн bэt regulovбno stбtem. Stбt nutnм mб zбjem na tom, aby finanиnн soustava, v nнћ banky hrajн velmi vэznamnou ъlohu, hladce fungovala a aby banky nezklamaly dщvмru obиanщ, kteшн si u nich uloћili svй ъspory. Bankovnн podnikбnн je totiћ zaloћeno pшedevљнm na dщvмшe vkladatelщ, kteшн oиekбvajн zhodnocenн svэch vkladщ. Banky, aby nezklamaly dщvмru svэch zбkaznнkщ, musн podnikat s obezшetnostн: musн se snaћit vyhnout se rizikщm, hrozнcнm v pшнpadм, kdy dluћnнci banky nesplбcejн poskytnutй ъvмry a tнm ohroћujн nejen banky samй, ale jejich vkladatele.

Stбt prostшednictvнm svэch orgбnщ peиuje jednak o to, aby podnikбnн v bankovnн sfйшe bylo umoћnмno pouze subjektщm, kterй splтujн podmнnky pro udмlenн povolenн provozovat tuto иinnost, a kterэm centrбlnн banka udмlн bankovnн licenci, jednak pro banky stanovн pravidla obezшetnйho podnikбnн, kterб dщslednм kontroluje. Tнm jsou vytvбшeny zбkladnн podmнnky pro spolehlivй fungovбnн bank.

Bankovnн иinnosti (sluћby)

Popiљme nynн hlavnн sluћby, kterй banky poskytujн svэm klientщm. Vнme jiћ, ћe zбkladnн funkcн banky (pokud nejde o ъzce specializovanou banku) je pшijнmat vklady, uchovбvat a zapщjиovat penмћnн prostшedky zбkaznнkщ a zabezpeиovat penмћnн transfery (platby) mezi bankovnнmi ъиty. Mezi typickй bankovnн sluћby lze zaшadit zejmйna tyto:

(a) pшijнmбnн vkladщ (depozit)

(b) poskytovбnн pщjиek a ъvмrщ

(c) penмћnн pшevody

(d) finanиnн a poradenskй sluћby

(e) sluћby spojenй s platebnнm stykem se zahraniинm

Depozita jsou penмћnн prostшedky, kterй zбkaznнci banky ponechбvajн uloћeny na svэch bankovnнch ъиtech, aќ jiћ jde o bмћnй ъиty, depozitnн nebo spoшнcн ъиty. Zatнmco na bмћnэch ъиtech jsou vedeny penнze urиenй k bмћnэm platbбm (odtud i nбzev "bмћnй ъиty"), jako jsou napш. pravidelnм se opakujнcн platby za nбjemnй, telefonnн poplatky, rщznй splбtky, pojiљtмnн apod.), depozitnн (vkladovй) ъиty nebo spoшнcн ъиty slouћн k uchovбvбnн penмz, kterй nejsou vydбvбny okamћitм. V cizinм zбkaznнci s bмћnэm ъиtem obvykle bэvajн vybaveni љekovou knнћkou a platн pomocн љekщ, kterй vystavujн. Platba

љekem tedy nahrazuje platbu v hotovosti. V Иeskй republice se po roce 1990 tento zpщsob placenн pшнliљ nerozљншil, protoћe vмtљн oblibu zнskaly platebnн karty a v poslednн dobм i tzv. pшнmй bankovnictvн, kterй umoћтuje bezhotovostnн placenн prostшednictvнm instrukcн pшedбvanэch modernнmi technickэmi prostшedky (internet, mobilnн telefon). Bмћnэ ъиet poskytuje svйmu majiteli jen velmi nнzkэ vэnos. Naproti tomu vэhodou vkladovэch a spoшнcнch ъиtщ je to, ћe banka za penнze uloћenй na tмchto ъиtech platн vyљљн ъrok neћ na bмћnэch ъиtech.

Pщjиky a ъvмry jsou penмћnн ибstky, kterй banka zapщjиuje zбkaznнkщm ve formм pшekroиenн stavu bмћnйho ъиtu: zбkaznнk si z ъиtu za urиitэch podmнnek mщћe vybrat vнce penмz, neћ kolik na nмj vloћil, ale po stanovenй dobм musн vzniklэ rozdнl vyrovnat. Do tйto kategorie bankovnнch sluћeb patшн i pщjиka a nebo osobnн pщjиka.

Za poskytnutй pщjиky a ъvмry banka poћaduje ъroky, jejichћ sazby se liљн podle toho, v jakй formм jsou tyto finanиnн prostшedky poskytovбny, podle dщvмryhodnosti zбkaznнka a v zбvislosti na dobм, na kterou tyto prostшedky jsou zapщjиeny.

Penмћnн pшevody umoћтujн zбkaznнkщm bezhotovostnн placenн. Tyto pшevody lze uskuteитovat bankovnнmi pшнkazy: zбkaznнk tнmto pшнkazem povмшuje banku, aby z jeho ъиtu na nмkterй z poboиek banky pшevedla penнze na ъиet v jinй poboиce banky nebo v jinй bance. Zбkaznнk rovnмћ mб moћnost udмlit bance stбlэ pшнkaz k placenн pravidelnм se opakujнcнch plateb (napш.nбjemnйho).

Kromм bezhotovostnнch pшevodщ banky zabezpeиujн i fyzickэ pшesun hotovэch penмz v podobм bankovek a drobnэch mincн do jednotlivэch poboиek, kterй v nich musн bэt k dispozici v dostateиnйm mnoћstvн, aby bylo moћno provбdмt hotovostnн operace.

Finanиnн a poradenskй sluћby banky zahrnujн љirokэ okruh иinnostн, kterй jsou uzpщsobeny tak, aby mohly uspokojit individuбlnн potшeby kaћdйho zбkaznнka. Tyto poradenskй sluћby bank dnes jsou velmi rozmanitй: banka zбkaznнkovi poradн pшi uskuteитovбnн jeho investic, radн spoleиnostem, kterй chtмjн vydat novй akcie, jak pшi jejich vydбvбnн postupovat aj.

Sluћby spojenй se stykem se zahraniинm zahrnujн mj. vydбvбnн cestovnнch љekщ, prodej a nбkup deviz a provбdмnн mezinбrodnнch plateb.

Funkce bank a jejich vэznam

Banky pшedstavujн v nбrodnнm hospodбшstvн kaћdй zemм specifickэ ъsek, kterэ se svэmi zбkladnнmi funkcemi liљн od jinэch ъsekщ nбrodnн ekonomiky, napш. od prщmyslu, obchodu nebo dopravy. Zбkladnнm ъkolem bank (jak jiћ bylo vysvмtleno) je shromaћпovat ъspory obyvatelstva, poskytovat ъvмry, zabezpeиovat platebnн styk a kromм toho takй zajiљќovat pro svй zбkaznнky шadu dalљнch sluћeb.

Иeskб republika dnes jiћ mб pomмrnм dobшe fungujнcн bankovnн soustavu, kterб zбkaznнkщm bank nabнzн velkэ vэbмr rщznэch finanиnнch nбstrojщ. Velkб ибst zamмstnanэch obyvatel naљн zemм mб v nмkterй bance svщj bмћnэ ъиet, na kterэ si od svйho zamмstnavatele nechбvб zasнlat svoji mzdu nebo plat. Z tohoto ъиtu pak jeho majitel pomocн jednorбzovэch nebo stбlэch platebnнch pшнkazщ poukazuje platby rщznэm adresбtщm. Mб-li vystavenu platebnн kartu, mщћe si v pшнpadм potшeby vybrat urиitou ибstku v bankomatu i v dobм, kdy mб banka zavшeno. Ибst ъspor si zбkaznнci bank obvykle uklбdajн na termнnovanй ъиty, kde jsou vklady na urиitou dobu blokovбny, avљak nesou vyљљн ъroky. V Иeskй republice dosud je velmi oblнbenэm nбstrojem vkladnн knнћka.

Banky plnн v nбrodnнm hospodбшstvн velmi dщleћitou ъlohu. Pщsobн jako finanиnн zprostшedkovatelй mezi majiteli ъspor (uloћenэch v bankбch na bankovnнch ъиtech) a mezi tмmi, kdo si chtмjн od bank vypщjиit penнze, aќ jiћ za ъиelem podnikбnн (podnikatelskй ъvмry a pщjиky) nebo za ъиelem umoћnмnн nбkupu spotшebnнch pшedmмtщ (spotшebnн ъvмry a pщjиky).

Tнm, ћe banky poskytujн ъvмry podnikщm, umoћтujн jim rozљiшovat vэrobu a sluћby, zamмstnбvat dalљн osoby. Pokud je ибst tйto produkce urиena na vэvoz, pшispнvб to k pшнznivй obchodnн a platebnн bilanci. Spotшebnн pщjиky a ъvмry poskytovanй bankami podnмcujн poptбvku po zboћн a napomбhajн tнm ke zvэљenн vэroby. Banky tнm, ћe poskytujн pщjиky a ъvмry vlastnм vytvбшejн dalљн penнze: za vypщjиenй penнze si dluћnнk zakoupн zboћн a trћby se ocitnou zpмt v bance na ъиtech firmy, kterб zboћн prodala. Bez zprostшedkovбnн bank by mnoho finanиnнch prostшedkщ zщstбvalo leћet ladem.

x

Banky hrajн v ekonomice velmi vэznamnou ъlohu tнm, ћe zabezpeиujн platebnн styk mezi rщznэmi subjekty. Bankovnн platebnн styk je dnes rychlэ, pruћnэ a spolehlivэ. Bezpeиnэ platebnн styk podnikщm v celйm nбrodnнm hospodбшstvн umoћтuje, aby fungovaly efektivnмji neћ v dobбch, kdy systйm umoћтujнcн provбdмt platby mezi libovolnэmi subjekty nachбzejнcнmi se na nejrщznмjљнch mнstech jeљtм neexistoval. Bankбm dnes lze svмшit provбdмnн plateb prakticky po celйm svмtм. Obrovskou roli v tom sehrбvajн elektronickй transfery penмz pomocн zъиtovacнch (clearingovэch systйmщ).

A

иkoliv si to mnohdy ani neuvмdomujeme, ћivot tйmмш kaћdйho obиana je dnes ovlivтovбn иinnostн bank, aќ jiћ jde o majitele vkladщ v bankбch, dluћnнky bank nebo o kohokoliv, kdo nмco platн z bankovnнho ъиtu.

Bankovnictvн na celйm svмtм proљlo zejmйna v poslednнm desetiletн 20. stoletн obrovskэmi pшemмnami, kterэm napomбhalo zejmйna zavedenн poинtaищ do bankovnн praxe. Bankovnictvн patшн mezi odvмtvн nбrodnнho hospodбшstvн, kterй jsou prщkopnнkem zavбdмnн novэch informaиnнch technologiн. V dneљnнm bankovnictvн probнhajн strukturбlnн zmмny, kterй souvisн s rychlэm rozvojem a se zmмnami v celйm finanиnнm sektoru.

2.

Дата добавления: 2015-11-26