Platebnн karty

Platebnн karty jsou nejmodernмjљнm nбstrojem platebnнho styku. Platebnн karta je plastikovб karta, pomocн nнћ oprбvnмnэ drћitel mщћe provбdмt bezhotovostnн platby a vэbмry hotovostн z bмћnйho ъиtu, ke kterйmu je karta vystavena. Materiбl, rozmмry a konstrukce platebnн karty musн odpovнdat platnэm mezinбrodnнm normбm.

Vydavateli platebnнch karet jsou

(a) banky a bankovnн asociace (napш.VISA, MasterCard),

(b) finanиnн spoleиnosti (napш. American Express),

(c) obchodnн domy, telekomunikaиnн spoleиnosti, leteckй spoleиnosti aj.

Platebnн karta musн obsahovat nezbytnй nбleћitosti odpovнdajнcн Vљeobecnэm obchodnнm podmнnkбm banky, kterб ji vystavuje. Platebnн karty musн obsahovat tyto ъdaje:

1.oznaиenн vydavatele platebnн karty,

2. jmйno drћitele platebnн karty resp. jeho jinou formu identifikace,

3. инslo platebnн karty,

4. platnost platebnн karty,

5. zбznam dat.

Platebnн karty lze vyuћнt pшedevљнm k vэbмru hotovosti v bankomatech a k pшнmйmu bezhotovostnнmu placenн. S nмkterэmi kartami bэvajн spojeny doprovodnй sluћby jako napш. rщznй formy pojiљtмnн apod.

V souиasnй dobм existuje mnoho rщznэch druhщ platebnнch karet. Lze je rozliљit podle шady kriteriн. Podle toho, kdo je drћitelem karty, existujн karty osobnн a sluћebnн. Podle toho, kde lze kartu pouћнt, lze rozliљovat tuzemskй karty a mezinбrodnн karty. Podle zpщsobu ъhrady a ъиtovбnн zбvazkщ lze rozliљovat debetnн karty (u nich jsou platby zaъиtovбnн na ъиet ihned jakmile banka obdrћн zprбvu o provedenн platby) a kreditnн karty (drћitel karty zde mщћe do sjednanй vэљe иerpat revolvingovэ spotшebnн ъvмr). Zvlбљtnнm typem karty jsou иipovй karty. Nмkterй z nich jsou oznaиovбny jako elektronickй penмћenky a kterй slouћн k platbбm malэch ибstek

Prщbмh platby provedenй platebnн kartou lze rozdмlit do tшн fбzн:

1. ovмшenн neboli autorizace transakce,

2. pшenos transakce do clearingovйho systйmu,

3. zъиtovбnн plateb.

K pшednostem platebnнch karet patшн zejmйna to, ћe klient mб jednoduchэ pшнstup ke svэm finanиnнm prostшedkщm, uљetшн иas i poplatky spojenн se smмnou hotovosti, a nemusн se obбvat o hotovost. Obchodnнkщm pшinбљн vyuћнvбnн platebnнch karet spolu s vyљљн bezpeиnostн pшi pшijнmбnн hotovosti obvykle i vyљљн obrat.

Smмnky

Specifickй postavenн smмnky spoинvб v tom, ћe je cennэm papнrem, kterэ musн splтovat zбkonem pшedepsanй nбleћitosti a kterэm se urиitб osoba zavazuje zaplatit oprбvnмnйmu majiteli smмneиnou ибstku.

Vlastnн smмnka (angl. promissory note) je smмnkou, v kterй se vэstavce smмnky - jako hlavnн smмneиnэ dluћnнk - zavazuje, ћe zaplatн smмneиnou ибstku ve prospмch urиitй osoby

Cizн smмnka (ang. bill of exchange) je smмnkou, v kterй jejн vэstavce (tzv. trasant) pшikazuje dluћnнkovi (tzv. trasбtovi) zaplatit smмneиnou ибstku ve prospмch tшetн osoby.

Smмnka musн splтovat dбle uvedenй nбleћitosti stanovenй zбkonem:

(a) musн bэt vэslovnм oznaиena jako smмnka ve vlastnнm textu listiny,

(b) pшнkaz zaplatit smмneиnou sumu musн bэt bezpodmнneиnэ, tj. nesmн bэt vбzбn na ћбdnй podmнnky,

(c)musн obsahovat jmйno smмneиnнka, tj. toho, kdo mб platit

(d) musн obsahovat ъdaj o splatnosti smмnky (tzv. dospмlosti smмnky),

(e) musн bэt uvedeno mнsto, kde mб bэt placeno,

(f) musн bэt uvedeno jmйno toho, komu mб bэt zaplaceno

(g) musн bэt uvedeno datum a mнsto vystavenн smмnky

(h) musн bэt podepsбna vэstavcem smмnky

Vlastnн smмnka neobsahuje jmйno smмneиnнka, kterэm je vэstavce.

Pшi pouћнvбnн smмnek se doporuиuje pouћнvat smмneиnэch formulбшщ, aby se pшedeљlo pшнpadnйmu opomenutн nмkterйho z pшedepsanэch ъdajщ.

Vznik smмneиnэch prбv a zбvazkщ je podmнnмn tнm, ћe listina zakotvujнcн tato prбva a povinnosti musн bэt smмnkou, tj. musн splтovat vљechny pшedepsanй nбleћitosti, musн obsahovat podpis smмneиnйho dluћnнk, smмneиnй osoby musн mнt smмneиnou zpщsobilost a oprбvnмna osoba musela smмnku nabэt шбdnэm zpщsobem. Smмneиnэ zбvazek mщћe bэt zajiљtмn dalљн osobou, tzv. smмneиnэm rukojmнm (avalistou).

Prбva smмneиnй osoby lze pшevбdмt rubopisem (indosamentem). U smмnek, u nichћ je pшevod rubopisem zakбzбn, lze smмnku pшevйst tzv. postoupenнm (cesн).

Smмneиnэ dluћnнk je povinen zaplatit aћ tehdy, kdy mu je smмnka pшedloћena. Doba splatnosti smмnky mщћe bэt stanovena rщznм: napш.smмnka na vidмnou je splatnб pшi pшedloћenн smмneиnнkovi, kdeћto smмnka lhщtnн je splatnб pшi pшedloћenн smмneиnнkovi po stanovenй lhщtм.Splatnost smмnky vљak mщћe bэt stanovena na urиitэ den nebo na urиitэ иas po datu vystavenн.

Nenн-li smмnka zaplacena vиas, mщћe oprбvnмnэ majitel smмnky uplatnit vщиi vedlejљнm smмneиnэm dluћnнkщm prбvo postihu, tj. ћбdat po nich, aby dluћnou ибstku zaplatili oni.

Prбvnн ъprava smмnek je obsahovм i formбlnм velmi pшesnм propracovбna, avљak je pomмrnм sloћitб. V naљem vэkladu jsme se omezili pouze na elementбrnн skuteиnosti. Tomu, kdo nenн dostateиnм s vyuћнvбnнm smмnek obeznбmen, nutno doporuиit, aby smмnky sбm nepouћнval a ani nikomu neavaloval - jinak mщћe bэt vystaven postihщm.

Poznбmka: V ИR jsou smмnky upraveny Zбkonem smмneиnэm a љekovэm и. 191/1950 Sb.

Љeky

V mnoha zemнch patшн mezi tradiиnн a љiroce vyuћнvanэ nбstroj platebnнho styku takй љeky, i kdyћ ибsteиnм jsou vytlaиovбny platebnнmi kartami.

Љek je cennэ papнr obsahujнcн bezpodmнneиnэ pшнkaz vэstavce љeku bance k vэplatм penмћitй ибstky uvedenй na љeku z jeho bмћnйho nebo ъvмrovйho ъиtu oprбvnмnйmu majiteli љeku.

Poznбmka: V ИR je pouћнvбnн љekщ upraveno zбkonem smмneиnэm a љekovэm и. 191/1950 Sb. a Vљeobecnэmi obchodnнmi podmнnkami bank.

Podle pшedpisщ platnэch v ИR љek musн splтovat tyto nбleћitosti (bez nich je neplatnэ): 1. oznaиenн, ћe jde o љek, 2. bezpodmнneиnэ pшнkaz zaplatit urиitou penмћnн ибstku, 3.jmйno toho, kdo mб platit, 4.oznaиenн mнsta, kde mб bэt placeno, 5.datum a mнsto vystavenн љeku, 6. podpis vэstavce љeku. Na љeku kromм toho (podle vљeobecnэch obchodnнch podmнnek) musн bэt uvedeno bankovnн spojenн vэstavce љeku a инslo љeku.

Љek je cennэ papнr splatnэ na vidмnou a je nutno jej pшedloћit v stanovenэch lhщtбch (vnitrostбtnм do 8 dnщ, v zemнch tйhoћ svмtadнlu do 20 dnщ a v rщznэch svмtadнlech do 70 dnщ). Banka po provмшenн nбleћitostн љeku (tzv. cenzuшe) mщћe љek proplatit, eskontovat nebo pшevzнt k inkasu.

Љekщ existuje mnoho druhщ s rщznэm zpщsobem jejich vyuћitн.

Podle toho, kdo je vэstavcem љeku, lze rozliљovat

(a) soukromй љeky (vэstavcem je nebankovnн subjekt, kterэ mб u banky veden ъиet) a

(b) bankovnн љeky (vэstavcem je banka).

Podle zpщsobu pшevodu prбva z љeku na dalљн osoby (tj. osoby, jimћ lze љek proplatit) lze rozliљit

(a) љek na шad, tj. љek vystavenэ na urиitou osobu pшevoditelnэ na dalљн osoby rubopisem neboli indosamentem,

(b) љek na jmйno, kterэ je indosamentem nepшevoditelnэ na jinou osobu, je-li to na љeku vyznaиeno tzv. rekta- doloћkou,

(c) љek na majitele resp. drћitele, na kterйm nenн uvedena osoba, jнћ mб bэt zaplaceno a k jehoћ pшevodu staин pouze pшedбnн љeku bez indosamentu.

Zvlбљtnнm druhem љeku je tzv. kшiћovanэ љek, kdy kшiћovбnнm lze zabrбnit proplacenн љeku neoprбvnмnй osobм. Pokud vэstavce љeku zakбћe vэplatu љeku v hotovosti, opatшн jej doloћkou "jen k zъиtovбnн" (tzv. љek k zъиtovбnн).

Speciбlnнm druhem љekщ jsou rovnмћ cestovnн љeky, kterй obvykle vydбvajн velkй mezinбrodnн banky nebo spoleиnosti иinnй v cestovnнm ruchu. Cestovnн љeky jsou vystavovбny na volnм smмnitelnй mмny, jejich platnost je neomezena tj. lze jej pшedloћit k proplacenн kdykoliv. Cestovnн љeky jsou bezpeиnэm nбstrojem platebnнho styku. Pшi koupi cestovnнho љeku kupujнcн musн hotovм uhradit nominбlnн hodnotu љekщ plus provizi a vљechny љeky musн vlastnoruиnм na mнstм podepsat. Pшi pшedloћenн љekщ k proplacenн musн majitel љeku љek znovu podepsat. Pшi ztrбtм љekщ pшнsluљн majiteli љekщ nбhrada, ohlбsil-li okamћitм jejich ztrбtu vэstavci.

Poznбmka: V ИR je prбvnн ъprava cestovnнho љeku obsaћena v obchodnнm zбkonнku (§§ 720-724).

Дата добавления: 2015-11-26