Vymezit optimбlnн rozsah a mнru bankovnн regulace a dohledu je pomмrnм obtнћnй. Zбkladnнmi hledisky, kterй by se mмla stбt vэchodiskem pro шeљenн tйto otбzky jsou tшi:
1.bankovnн regulace a dohled nemajн brбnit konkurenci v bankovnнm sektoru, kterб umoћтuje ћбdoucн dynamiku jeho rozvoje,
2. bankovnн regulacн a provбdмnн dohledu by nemмl bэt deformovбn penмћnн trh (toto nebezpeин hrozн tehdy, je-li uplatтovбno pшнliљ mnoho administrativnнch pшнkazщ a zбkazщ, vedoucн k pшнliљnй byrokratizaci),
3. bankovnн regulace a dohled nemajн brzdit pшirozenэ inovaиnн proces v bankovnictvн.
Dalљнm problйmem je otбzka, zda bankovnн regulace a dohled mб bэt pшнsnб nebo volnмjљн. Za pшнliљ "pшнsnou" je regulace a dohled povaћovбn obvykle tehdy, jestliћe lpн na dodrћovбnн a prosazovбnн veљkerэch pшedpisщ bez pшihlнћenн ke skuteиnэm podmнnkбm: tyto podmнnky se иasto mмnн, a pokud se nemмnн pшedpisy, mщћe bэt prosazovбnн zastaralэch pшedpisщ i ke љkodм vмci. Naopak za pшнliљ "volnou" je regulace a dohled obvykle povaћovбn tehdy, jestliћe benevolentnм pшehlнћн zjevnй nedostatky v bankovnн podnikatelskй иinnosti a neprosazuje-li v nezbytnйm rozsahu a vиas potшebnб opatшenн ke zjednбnн nбpravy. Proto je tшeba hledat, vytvбшet a neustбle i korigovat optimбlnн rozsah a mнru regulace a dohledu.
Dщleћitou otбzkou je i nalezenн vhodnйho zpщsobu vэkonu dohledu. Z hlediska pшнstupu k posuzovбnн obsahovй a formбlnн strбnky zjiљtмnэch nedostatkщ lze rozliљit dva extrйmnн pшнstupy: formбlnн a vмcnэ.
Pшi formбlnнm pшнstupu se orgбn bankovnнho dohledu soustшeпuje hlavnм na zkoumбnн, zda byly dodrћeny vљechny pшedpisy a pravidla po formбlnн strбnce, a jakmile zjistн, ћe kontrolovanэ subjekt nedodrћel pшedpis nebo pшedepsanэ procedurбlnн postup, pшistoupн k uplatnмnн sankcн. Teprve v dalљнm kroku se pak zamмшн na zkoumбnн obsahovй strбnky a na prosazenн nбpravy. Naproti tomu pшi "vмcnйm" pшнstupu orgбn dohledu nejprve zkoumб obsahovou strбnku zjiљtмnэch nedostatkщ a teprve pak strбnku formбlnн (dodrћenн procedurбlnнho postupu a dalљнch eventuбlnнch formalit). V praxi se tyto extrйmnн pшнstupy obvykle nevyskytujн v иistй podobм, nicmйnм vмcnб nebo formбlnн strбnka mщћe v tй иi onй mншe pшevaћovat.
Orgбny dohledu rovnмћ musн pшi prosazovбnн dodrћovбnн pшedpisщ a pravidel a prosazovбnн nбpravy zjiљtмnэch nedostatkщ takй nalйzat sprбvnou proporci mezi prevencн a represн. Mezi tмmito dvмma pуly existuje шada kombinacн. Jestliћe orgбn dohledu nabude pшesvмdиenн, ћe za danй situace v bankovnнm sektoru je nutno uplatnit tvrdэ postih nedostatkщ, aby se celkovм zvэљila ъroveт discipliny, bezpochyby uplatnн spнљe represivnн pшнstup. Naopak v situaci, kdy jsou v bankovnнm sektoru pomмrnм konsolidovanй pomмry, orgбny bankovnнho dohledu mohou vмtљн pozornost vмnovat prevenci, spojenй se vhodnou osvмtovou иinnostн.
Zpщsob шeљenн vљech vэљe uvedenэch otбzek mб velkэ vэznam pro efektivnost bankovnн regulace a dohledu a jeho celkovou ъspмљnost.
Nezbytnost bankovnн regulace a dohledu v trћnн ekonomice
Po dosavadnнm vэkladu lze nabэt dojmu, ћe odщvodтovat nezbytnost bankovnн regulace a dohledu v trћnн ekonomice je noљenнm dшнvн do lesa. Ve skuteиnosti vљak je moћno i dnes se setkat s tvrzenнm, ћe bankovnн regulace a dohled nenн nutnostн, protoћe prэ trh si vмtљinu problйmщ vyшeљн sбm. Tento liberalistickэ nбzor vљak v dneљnн vyspмlй trћnн ekonomice nemб opodstatnмnн. Uveпme hlavnн argumenty ve prospмch oprбvnмnosti a nezbytnosti bankovnн regulace a dohledu.
Obecnм lze konstatovat, ћe urиitб mнra regulace a dohledu je nezbytnб prakticky ve vљech odvмtvнch nбrodnнho hospodбшstvн i v trћnн ekonomice, neboќ je to v praxi prokazovбno na kaћdйm kroku. Nepochybnм platн, ћe trh si vљechny problйmy nemщћe vyшeљit sбm. Vezmмme jako pшнklad otбzku konkurence: proti snahбm o monopolizaci, o kterou usilujн nejsilnмjљн subjekty a proti rщznэm formбm nekalй konkurence je nutno uplatnit ъиinnй bariйry, nemajн-li nejen v ekonomice, ale i v celй spoleиnosti nastat vбћnй poruchy.
Je-li urиitб regulace a dohled obecnou nutnostн, pak to tнm vнce platн v bankovnictvн, jehoћ zdravн a hladkй fungovбnн je jednou z nejvэznamnмjљнch podmнnek pro fungovбnн ekonomiky. Mб se za to, ћe v bankovnictvн mб bэt mнra regulace a dohledu vyљљн neћ v jinэch sektorech, neboќ:
1. banky obchodujн s cizнmi penмzi; ochrana vkladatelщ je naprosto nezbytnб,
2. banky emitujн bezhotovostnн penнze; regulovat mnoћstvн penмz v obмhu je nezbytnй proto, aby se zabrбnilo poruchбm (inflace, deflace),
3. poruchy v platebnнm styku mohou ohrozit chod celй ekonomiky,
4. bankroty bank jsou z ekonomickйho i spoleиenskйho hlediska nesmнrnм nebezpeиnй,
5. bankovnн regulace a dohled patшн mezi nezbytnй pшedpoklady efektivnн mмnovй politiky.
Kromм tмchto dщvodщ existuje i шada dalљнch, k nimћ patшн napш. vysokб asymetrie informacн: drobnн vkladatelй nemajн stejnэ pшнstup k informacнm o bonitм bank ve srovnбnн s informacemi, jimiћ disponujн banky. Vzhledem k tomu, ћe v souиasnй dobм probнhб proces desintermediace (tj. kdy ъloha bank jako zprostшedkovatelщ ъvмrщ klesб a ъloha nebankovnнch subjektщ roste), vyљљн mнra regulace a dohledu na иinnost bank mщћe veшejnosti poskytnout vyљљн ochranu tнm, ћe 1.omezuje rizikovost operacн bank, 2.umoћтuje bankбm zнskбvat chybмjнcн zdroje ъvмrem od centrбlnн banky a 3. poskytuje vyљљн bezpeин bankovnнch vkladщ jejich pojiљtмnнm.
Zastбnci liberбlnнch pшнstupщ obvykle argumentujн tнm, ћe:
1.bankovnн regulace a dohled deformuje podmнnky konkurence,
2. nбklady na regulaci a dohled jsou neъnosnм vysokй,
3.pшнliљnб regulace vede banky ke snaze obchбzet pшнliљ rigorуznн pravidla,
4. nмkterб pravidla regulace stimulujн banky k provбdмnн riskantnнch operacн ("kdyћ uћ nenн to ztratit") v dobм, kdy od centrбlnн banky dostanou koneиnou lhщtu k nбpravм nedostatkщ pod hrozbou ztrбty bankovnн licence.
13.
Дата добавления: 2015-11-26; просмотров: 83 | Нарушение авторских прав