Pшниiny inflace

Podnмtщ ke vzniku inflace mщћe v ekonomice bэt celб шada. Inflaиnн proces v danй ekonomice je vћdy podmнnмn soubмhem rщznэch faktorщ, kterй nakonec mohou vyъstit v dlouhodobэ rщst cenovй hladiny.

Pшниiny inflace nмkteшн ekonomovй hledajн v mмnovй oblasti a inflaci povaћujн pшedevљнm za mмnovэ jev. Tato skupina ekonomщ, kteшн jsou oznaиovбni za monetaristy, povaћuje za hlavnн pшниinu inflace rychlejљн rщst penмћnн zбsoby neћ je rщst hrubйho domбcнho produktu. Jinн ekonomovй obracejн pшi hledбnн pшниin inflace svou pozornost na jinй jevy a procesy v ekonomice, zejmйna na zvмtљovбnн autonomnнch soukromэch vэdajщ, zvyљovбnн vlбdnнch vэdajщ ze stбtnнho rozpoиtu, chybnou daтovou politiku vlбdy, rщst nбkladщ pшi tмћbм surovin, ъsilн odborщ o zvyљovбnн mezd a monopolщ o zvyљovбnн ziskщ.

Tento struиnэ vэиet rщznэch pohledщ na pшниiny inflace naznaиuje, ћe inflace je mnohotvбrnэm procesem, pшi jehoћ vzniku mщћe hrбt svou ъlohu celб шada faktorщ, иasto i protichщdnм pщsobнcнch. Obecnэ model pro vysvмtlenн pшниin vzniku inflace neexistuje. V praxi je vћdy obtнћnй zjistit skuteиnй pшниiny, kterй v danй zemi a dobм vyvolaly inflaci, neboќ obvykle pщsobн pшi vzniku inflaиnнho procesu kombinace vмtљнho poиtu faktorщ.

Monetaristй i nemonetaristй se v podstatм shodujн v tom, ћe trћnн mechanismus nabнdky a poptбvky hraje pшi vzniku inflace a pшi jejнm vэvoj vэznamnou ъlohu.

Typy inflace

Podle toho, z kterй oblasti pшevбћnм vyљly inflaиnн tlaky a zaиal se rozvнjet proces inflace, rozliљujн se tшi zбkladnн typy inflace:

1. poptбvkovб inflace

2. nabнdkovб (nбkladovб) inflace

3. hybridnн inflace

Pшi poptбvkovй inflaci jde o inflaci pшevбћnм vyvolanou faktory na stranм poptбvky, pшi nabнdkovй (nбkladovй) inflaci jde o inflaci pшevбћnм vyvolanou faktory na stranм nabнdky a hybridnн inflace pшedstavuje kombinaci obou vlivщ. Inflace, kterб zaиne jako poptбvkovб se иasem mщћe pшemмnit v nбkladovou, nebo naopak.

Jako pшнklad lze uvйst nбsledujнcн situaci: cena urиitйho relativnм vэznamnйho druhu zboћн nebo skupiny zboћн vlivem rщstu poptбvky zaиne stoupat. Pшi danйm objemu dщchodщ to nutnм povede k poklesu poptбvky po jinэch druzнch zboћн. Vlivem rщstu poptбvky v danйm prщmyslovйm odvмtvн vlivem poptбvky porostou nejen ceny, ale i zisky. Pokud poptбvka po zboћн, jehoћ cena vlivem trћnн nerovnovбhy zaиala stoupat, i nadбle poroste (protoћe i poptбvka dбle stoupб), vэrobci se budou snaћit zvэљit vэrobu. Budou proto nuceni pшijmout k tomu nezbytnб opatшenн - nakoupн dalљн suroviny a materiбl a budou se snaћit zamмstnat dalљн pracovnн sнly. Bude to ovљem moћnй jen tam, kde je dostatek pracovnнch sil v potшebnй kvalifikaиnн struktuшe. Rozљiшovбnн vэroby vљak brzy narazн na meze pohyblivosti pracovnн sнly, a nedostatek pracovnнkщ povede k rщstu mezd. Jakmile to zjistн pracovnнci v jinэch odvмtvнch, zaиnou poћadovat takй vyљљн mzdy. Poptбvkovб inflace spojenб s dнlин nerovnovбhou na stranм poptбvky zaиne pшerщstat v nбkladovou inflaci spojenou s dнlин nerovnovбhou na stranм nabнdky. Pokud rщst mzdovэch nбkladщ v jednom odvмtvн pшeroste ve vљeobecnэ rщst mezd, inflaиnн proces zasбhne celou ekonomiku.

Jako jinэ pшнklad lze uvйst situaci, kdy zaиnou stoupat ceny potravin (napш. vlivem neъrody nebo jinй ћivelnй pohromy), coћ zpщsobн vљeobecnэ rщst ћivotnнch nбkladщ vмtљiny obyvatelstva, kterй se pokusн prosadit vљeobecnй zvэљenн mezd. I pшi ибsteиnйm prosazenн rщstu mezd mщћe dojнt k inflaci, kterб zasбhne celou ekonomiku.

Inflace mщћe zaинt i vlivem nedostatku surovin v urиitйm oboru nebo odvмtvн vэroby, kterэ zpщsobн rщst vэrobnнch nбkladщ v tomto odvмtvн. Pokud se firmy tohoto odvмtvн budou snaћit udrћet ziskovou marћi, rщst nбkladщ nakonec zpщsobн vљeobecnэ rщst cen nejen v tomto odvмtvн, ale i v celйm nбrodnнm hospodбшstvн.

Tyto pшнklady ukazujн, ћe od dнlин nerovnovбhy mщћe vйst cesta aћ ke vљeobecnй nerovnovбze celй ekonomiky, promнtajнcн se v trvalйm dlouhodobйm rщstu cenovй hladiny. Pro inflaиnн proces nenн dщleћitй pouze to, zda ceny rostou pшi krбtkodobй pшevaze poptбvky nad nabнdkou po urиitйm druhu zboћн, ale i kdy - za jakэch okolnostн v celkovйm kontextu ekonomiky - rostou a o kolik rostou. Krбtkodobб nerovnovбha jeљtм nemusн znamenat, ћe nevyhnutelnм dojde k vљeobecnйmu cenovйmu rщstu: cenovй relace se mohou srovnat, dнlин nerovnovбha mщћe bэt odstranмna a dнlин rovnovбha mщћe bэt obnovena i ve stшednмdobйm иasovйm horizontu.

Sloћitou otбzkou je rщst mezd, o kterйm jiћ byla vэљe zmнnka. Rщst mezd nemusн bэt spojen pouze v souvislosti nerovnovбhy nabнdky a poptбvky pro pracovnнch silбch, nэbrћ mщћe mнt i jinй pшниiny, napш. rщst produktivity prбce, vyrovnбvбnн mezd mezi rщznэmi obory nebo zmмna struktury ћivotnнch nбkladщ vlivem vљeobecnэch civilizaиnнch procesщ. Tento autonomnн rщst mezd, k nмmuћ mщћe dojнt i pшi znaиnй nezamмstnanosti, je oznaиovбn za tzv.spontбnnн inflaci.

Дата добавления: 2015-11-26