Z historie penмz

Z hospodбшskэch dмjin rщznэch zemн na rщznэch svмtadнlech je znбmo, ћe jejich penмћnн hospodбшstvн proљlo шadou etap, kdy z ћeleza nebo bronzu trvale pшeљla funkce penмћnнho kovu na stшнbro a zlato, kterй nejlйpe umoћтovaly plnit funkce penмz.

V evropskэch zemнch penмћnнch systйmech se dlouho udrћoval systйm plnohodnotnэch kovovэch penмz. V souvislosti s vэvojem bezhotovostnнch finanиnнch nбstrojщ (napш. smмnek) se od konce 17.stoletн ve funkci penмz nejprve v Anglii a pak i na evropskйm kontinentм objevujн neplnohodnotnй papнrovй penнze. Pokud byly vydбvбny stбtem, bэvaly oznaиovбny za stбtovky. Papнrovй penнze emitovanй bankami byly oznaиovбny jako bankovky. Kromм plnohodnotnэch stшнbrnэch a zlatэch mincн se postupnм vћila i praxe raћby neplnohodnotnэch kovovэch mincн vyrobenэch z rщznэch slitin, kterй dodnes slouћн prakticky ve vљech zemнch svмta. Od poибtku 20. stoletн v obмhu naprosto pшevlбdly papнrovй penнze, avљak penмћnн soustavy jednotlivэch zemн zщstбvaly nadбle svбzбny se zlatem. Od poslednн tшetiny 20.stoletн pak probнhal proces postupnй demonetizace zlata, tj. penмћnн soustavy jednotlivэch zemн pшestбvaly bэt svбzбny s udrћovбnнm zlatйho krytн penмz. Poslednн etapou ve vэvoji penмz je existence bezhotovostnнch bankovnнch penмz, tj. penмz, kterй existujн na ъиtech a s kterэmi lze disponovat napш. prostшednictvнm љekщ a platebnнch karet.

Vэvoj penмћnictvн v Иechбch

V dobм keltskйho osнdlenн v Иechбch existovaly zlatй i stшнbrnй mince. Pozdмjљн archeologickй nбlezy z doby Velkomoravskй Шнљe a Samovy шнљe prokбzaly pouze existenci mincн cizнho pщvodu. Za prvnн v Иechбch raћenй mince jsou povaћovбny stшнbrnй denбry Boleslava I. z 2.poloviny 10.stoletн. V tй dobм vљak jako penнze byly pouћнvбny pшevбћnou mмrou plбtмnй љбteиky. Pшemysl Otakar I. zavedl od r.1210 raћbu tzv. brakteбtщ raћenэch ze stшнbra. V r.1300 uskuteиnil Vбclav II. reformu, kterб zavedla stшнbrnэ groљ. Penмћnн soustava opнrajнcн se o иeskэ groљ se udrћela tйmмш 250 let. Paralelnм se stшнbrnэmi mincemi vљak doљlo rovnмћ k raћbм zlatэch florйnщ (Jan Lucemburskэ je zavedl r.1325), dukбtщ (Karel IV.) a zlatnнkщ (Ferdinand I., r.1561). V r.1750 v rбmci mincovnн reformy Marie Terezie byla zavedena tzv. vнdeтskб marka (hшivna), obsahujнcн 12 tolarщ, kterб byla zбhy nahrazena tzv.kolнnskou hшivnou. Od doby vlбdy Marie Terezie se do obмhu dostбvajн i papнrovй penнze (tzv. platebnн obligace a pozdмji "bankocetle"). V r.1857 byla na ъzemн tehdejљн Rakouskй шнљe provedena dalљн reforma penмћnн soustavy, v jejнmћ rбmci byly jako kovovй mince zavedeny zlatй (raћenй ze zlata), krejcary (raћenй ze stшнbra nebo mмdi) a nadбle v obмhu zщstбvaly papнrovй bankovky. Od r.1892 byly v Иechбch zavedena jako penмћnн jednotka koruna raћenб ze zlata a po niћљн denominace ze stшнbra. Jako drobnй mince slouћily halйшovй mince raћenй z bмћnэch kovщ.

Prvnн emise papнrovэch penмz Иeskoslovenskй republiky se datuje do r.1919. Od r.1926 vydбvala bankovky Иeskб nбrodnн banka. Po r.1945 byly vydбny nejprve stбtovky a pozdмji takй bankovky. Po mмnovй reformм v r.1953 byly zavedeny novй stбtovky a bankovky v rщznэch denominacнch, kterй byly v obмhu aћ do mмnovй odluky, tj. do vzniku Иeskй republiky.Od r. 1993 existuje souиasnб penмћnн soustava Иeskй republiky, v nнћ kromм bankovek zщstбvб zachovбn obмh drobnэch kovovэch mincн.

Дата добавления: 2015-11-26