Студопедия
Случайная страница | ТОМ-1 | ТОМ-2 | ТОМ-3
АрхитектураБиологияГеографияДругоеИностранные языки
ИнформатикаИсторияКультураЛитератураМатематика
МедицинаМеханикаОбразованиеОхрана трудаПедагогика
ПолитикаПравоПрограммированиеПсихологияРелигия
СоциологияСпортСтроительствоФизикаФилософия
ФинансыХимияЭкологияЭкономикаЭлектроника

Bylo dlouho izolovanou zemí – izolovanost chtěná a silný důraz na japonskou kulturu, etnicitu. Dostávala impulzy pro svůj rozvoj z vnějšku. Nikdy



Světová ekonomie – 18. 4. 2011

Japonsko

Bylo dlouho izolovanou zemí – izolovanost chtěná a silný důraz na japonskou kulturu, etnicitu. Dostávala impulzy pro svůj rozvoj z vnějšku. Nikdy neměla zájem o expanzi – chce působit dovnitř – neokonfucius. Bylo dlouho zaostalou ekonomikou a později si prochází buržoazní revolucí (jako německo) druhá pol. 19st. > Poté vzniká impulz od státu – ZAJBAYTDSU – speciální systém kooperace a etnické národní soudržnosti. Propojení mezi státem,bankami a soukromými subjekty. Japonsko má relativně omezený vnitřní trh vede k tomu, že na jedné straně to dlouhodobě - po japonsku slabá poptávka, ale je schopno vytvářet produkční přebytky. Nerovnováha!

2svět. válka – Berlín, Řím, Tokyo. Japonské kolonie jsou 5x větší, než Japonsko samotné. Japonsko je surovinově chudá země.

Po kapitulaci -> okupace USA. Poválečné Japonsko je deformováno americkými zájmy > demokratizační proces + intenzivní ekonomické reformy (podobnost s německem) První krok USA – zrušení ZAYBADTSU – šlo o to, aby odstranili mocného konkurenta.

Reformy – po válce se dostává do 2. Fáze buržoazní revoluce. Reformy – radikální-zrušila šlechtu jako privilegovaný stav. Rozpuštěny veškeré armádní síly. Kladen důraz na civilní výrobu. HDP jako v roce 1917- problém s inflací a nezaměstnaností. Japonci dostali od USA půjčku – na dovoz potravin a základních surovin. Dodgeův plán-který se koncetruje na podporu soukromého sektoru – export. Zároveň je jap. měna devalvována. Tendence k čistému exportu. 1951-stává se samostatnou zemí – do té doby vliv USA – okupační.

Chtěli změnit ekonomickou strukturu – strategie růstu vnějškem – neorientovat se na vnitřní trh, ale podporovat vývoz. Hlavní úkol vybudovat moderní průmyslovou základnu. Silná role státu – nej. Ekonomická aktér. Důraz na to aby stát hájil zájmy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Orientace na jednodušší zboží.

60.léta – Orientace na těžký průmysl. Ocelárny, lodě.

70.léta – vysoké ceny ropy > museli změnit opět svou ekonomickou strukturu. Vláda určovala a vytipovávala které odvětví, budou ta nosná a to podporovala. Období nej. rozvoje. Zvětšení vědecké základny. Dříve Japonsko kopírovaly – licence, no hau a pak je akorát upravovaly pro sebe. Orientace na snížení spotřeby a rozvíjející se informační technologií. Používaly své úspory na tyto věci x bohužel zeslabení vnitřního trhu.

Antispotřební mentalita – skromné založení lidí – spoření.

Velmi pomohlo neokonfuciánství – úcta k autoritám, kolektivismus.(poválečná obnova celonárodní projekt)

Japonské hodnoty – proti anglosaskému systému. Mají zde dlouhodobé uvažování – pro ně je 100 let krátká doba. Je ovlivněna buddhismem a konfucianismem. Zdokonalování – ne invididualismus, ale zdokonalování pro celek (škola,podnik,rodina) Askeze – myslet na budoucnost a nerozhazovat, odpovědnost vůči budoucím generacím. Důležitá je Harmonie – odstranit problémy!KOOPERATIVNÍ KOLEKTIVISMUS – já jsem malá součást celku, pracuju aby vše ostatní bylo lepší! V podnicích je to o kolektivismu. Velké neshody a rozdíly s USA. Hlavní je kolektivní odpovědnost – za Japonsko a za své zaměstnance. Typické je celoživotní zaměstnání. Celý život v jedné firmě – firemní kolektivní sounáležitost. Sociální prvek není stát jako v Evropě, ale je to firma. (ne všichni japonci - jen velké firmy) + mezigenerační solidarita.



Japonská kultura je velmi konsenzuální – kompromis. Autorita – postupuje se podle věku. Musí být přirozená!

Tržní ekonomika – ale zásahy státu. (společné zasedání vlády a velkých firem) Vytváření určitých hodnot – přinos pro Japonsko a dlouhodobý úspěch.

Naproti tomu v západním světě – zvýšení spotřeby – konzumní společnost.

Na východě je známé – Indikativní plánování. – snaží se odhadnout vývoj a měnit podle toho strategii.

Konec 80. Let – velká krize, dodnes se z něj trochu dostávají.

Demografie a suroviny – velmoc na ústupu – 120mil. Obyvatel

Demografický vývoj – míra umrtí je mnohem větší, než míra porodnosti. Navíc málo zahraničních investorů. Má ovšem nejvyšší věk dožití. Hustota obyvatelstva – velmi vysoká – 4 ostrovy.339 lidí na km2. Etnicky homogenní-izolace.

Suroviny – je chronicky závislé na dovozu. Importér uhlí, ropy,odběratel zkapalněného plynu. Nic moc podmínky pro zemědělství a není potravinově soběstačné. Velké dotace na zemědělství. 60% potravin dováží. Velmi se je dotýkají šoky primárních komodit! Na 2% země se nachází 50% obyvatel.

Ekonomika – 4.nej exportér světa, v paritě kupní síly je 3. Patří mezi nejvyspělejší země světa. DLUH – je 2. Nejvíce zadluženou zemí na světě – 200% HDP. Považuje se za nesplatitelné. Deflační past – klesá cenová hladina – již téměř 20.let – nejsou nástroje, které to vyvede z recese. HDP na obyvatele poklesl – 34 200dolarů na hlavu – to je u vyspělé země velmi zajímavé. Má druhé největší devizové rezervy na světě. Druhý největší věřitel USA. Jen málo zahraničních firem bylo schopno uspět v Japonsku. Naopak Japonsko velmi uspělo v zahraničních investicích. Největší zahraniční partner je ČÍNA. >poté USA a Austrálie a SA.

JAPONSKÁ KRIZE – už 20let. Nachází se v recesní pasti. Pokud vyspělá země takhel dlouho stagnuje tak je něco špatně.

Obnova poválečné ekonomiky byla dokončena, ale zároveň na zahraničních trzích kynula konkurence. Podlehlo nátlaku USA, aby revalvovaly YEN – dohoda Plaza. V roce 1989 Finanční krize – byla podobná s dnešní. Nejdříve si myslely, že je to japonská záležitost. Začaly růst ceny nemovitostí – bublina. Rozdíl od nynější krize – Japonsko je izolováno. Japonský bankovní sektor upadl. Vláda začala bankovní sektor zachraňovat, postižený bublinou. Dala úrokové sazby na 0 a chtěla podporovat infrastrukturu. Deflační past – začaly klesat ceny zboží – nezačaly kupovat levnější zboží, ale čekali na další snížení. Vyzkoušely další nástroje – hlavní diskontní sazbu dali na 0 – začalo zaplavovat trh penězi,ale lidi začali šetřit. Deflace- peníze se točí pomaleji. Selhalo vše, co v moderní makroekonomice umíme. (já teda ne) Minulý rok vyhrála volby strana sociálně demokratická – už se ruším systém celoživotního zaměstnávání. Dnes dostalo na jednu stranu kvůli tsunami, růstový impulz.

 


Дата добавления: 2015-11-04; просмотров: 15 | Нарушение авторских прав




<== предыдущая лекция | следующая лекция ==>
Как привычно стало в наши дни слышать от христиан, что 8 марта – это не «наш» праздник, что он приходится на Великий Пост, и праздновать его НЕЛЬЗЯ (или нежелательно)! Подобный подход, признаться, | 9. Maladies of the 21st century

mybiblioteka.su - 2015-2024 год. (0.007 сек.)