Česká zemědělská univerzita v Praze

Česká zemědělská univerzita v Praze

Provozně ekonomická fakulta

Základy obchodních nauk

Průzkum v terénu

Fair Trade

Autoři: Datum konání šetření:

21. listopadu 2013

Místa konání šetření:

1 Úvod

Ve světě se čím dál více rozšiřuje trend obchodování zvaný Fair Trade. Je to trend, který je spojen s ekonomickou situací v třetích zemích, kde vládne převážně chudoba. Jeho snahou je tedy vyrovnat rozdíly mezi příjmy v těchto zemích oproti zemím vyspělým. Podstatou Fair Trade je export vyprodukovaných plodin a vytvořených výrobků z chudých zemí do celého světa. Takovéto spojení přináší daným zemím vliv na mezinárodní obchod a tím přispívá i k rozvoji hospodářství a společnosti právě v těchto zemích.

Fair Trade se v současné době rozšiřuje napříč všemi kontinenty, avšak mnoho lidí vůbec netuší co pojem Fair Trade znamená a čeho se týká. Vzhledem k tomu, že se však jedná o velmi prospěšný a důležitý trend, který pomáhá mnoha lidem, je vhodné ho rozšířit do povědomí veřejnosti.

2 Cíl práce a metodika

Cílem našeho projektu je vyhodnotit informovanost spotřebitelů od 15 do 35 let o produktech Fair Trade a jejich nákupní preference prostřednictvím dotazníkového šetření. Posléze pomocí získaných informací vytvořit doporučení pro propagaci a prodej daných výrobků.

Nejdříve jsme uskutečnily sběr informací potřebných ke zpracování naší práce. Údaje jsme získaly pomocí dotazníkového šetření, které probíhalo dne 21. listopadu 2013 v některých částech Středočeského kraje. V další části proběhlo vyhodnocení získaných dat a jejich interpretace. V závěru práce byla vytvořena doporučení pro propagaci Fair Trade.

3 Čestné prohlášení

Prohlašujeme, že jsme všechny získané dotazníky zároveň vložily do internetového prostředí na adresu http://fairtrade-obchodovani.vyplnto.cz/.

V Praze dne ________________________________________________

4 Teoretická východiska práce

4.1 Co je Fair Trade a co je jeho cílem

Fair Trade je rozšířené celosvětové hnutí. Cílem je spojit úsilí o vytvoření „férovějších“ obchodních podmínek pro podnikatele z rozvojových zemí v rámci konceptu trvale udržitelného rozvoje.

„ Spravedlivý obchod neboli fair trade je způsob obchodu, který dává příležitost pěstitelům, řemeslníkům a zaměstnancům v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky, aby se uživili vlastní prací za důstojných podmínek. ”[1] Snahou daného trendu je také to, aby se výrobci a zemědělci dokázali vymanit z chudoby. Jejich práce jsou navíc zaměřeny tak, aby byly ekologicky šetrné a sociálně ohleduplné.

Do Fair Trade jsou zapojeny různé organizace, které se výrazně zapojují do podpory producentů. Organizace mají za úkol zvyšovat povědomí o tomto hnutí a zároveň pořádají různé kampaně zaměřené na to, aby se změnily pravidla a praktiky konvenčního mezinárodního obchodu, který často diskriminuje nejslabší a nejchudší výrobce.

„Fair trade současně dává nám, spotřebitelům, jedinečnou možnost snadno a účinně podpořit jiný ekonomický model, dát hlas jinému způsobu obchodování a výroby a v neposlední řadě získat velmi kvalitní výrobky za odpovídající cenu.“ ^[2] Dále je to způsob, kterým mohou snížit chudobu pomocí jejich každodenních nákupů.

4.2 Historie Fair Trade

Počátky Fair Trade spadají již do 40. let minulého století. V tuto dobu vznikaly první myšlenky na to pomoci lidem třetích zemí pomocí obchodování. Prvními průkopníky byly organizace z USA. Do Evropy se hnutí dostává v 50. letech, když se v Nizozemí začaly prodávat produkty z rozvojových zemí. V roce 1969 zde byl otevřen 1. obchod s těmito produkty. Do dvou let bylo takovýchto obchodů otevřeno 120 po celé západní Evropě.

V 80. letech dojde ke zlomovému okamžiku pro Evropu a to ve chvíli, kdy v Nizozemsku vzniká značka Max Havelaar s logem, které garantuje spotřebitelům, že produkty, které budou touto značkou označeny, vznikly v souladu s principy Fair Trade. Začalo tak udělování certifikací produktům.

Jelikož vnikalo mnoho národních organizací, které byly zaměřeny na sféru spravedlivého obchodu, bylo potřeba všechny organizace sjednotit do nějaké mezinárodní. Proto v roce 1989 vznikla mezinárodní organizace pro Fair Trade IFAT (International Fair Trade Association, nyní WFOT) a poté ještě mnoho dalších takovýchto organizací.

„ The Fairtrade system currently works with 1.3 million people - farmers and workers - across more than 70 developing countries. ” ^[3] V současné době se Fair Trade pořád rozvíjí a snaží se víc proniknout mezi spotřebitele. Vniká stále více obchodů zaměřujících se na prodej výrobků Fair Trade a zároveň obchodní řetězce se snaží přizpůsobit rostoucímu zájmu o tyto produkty a vyvíjejí vlastní řady produktů.

4.3 Hlavní principy Fair Trade

Mezi hlavní principy Fair Trade patří několik položek.

· Spravedlivá cena – cena produktů pokrývá pěstitelům náklady na výrobu a zároveň obsahuje prostředky, které pěstitelům zajistí důstojné živobytí. K dodržování principu se využívají stanovené minimální ceny, které značí hranici pro ceny, které si mezi sebou domluví pěstitel a obchodník.

· Zákaz dětské práce – pod tímto principem se hledí hlavně na nárok dětí na vzdělání a zdravý tělesný i duševní rozvoj, který by byl narušen, pokud by děti musely pracovat.

· Důstojné pracovní podmínky – v principu je zahrnuto to, že pracovníci na jakékoliv plantáži, farmě či jiném podniku pracují v důstojných a bezpečných podmínkách. Pracovníci za svoji práci dostávají mzdu, která jim pokrývá náklady na živobytí.

· Rozvoj komunit – obchodníci, kteří jsou certifikováni podle standardů FairTrade International, musí dávat výrobcům tzv. sociální příspěvek. O získaných příspěvcích si výrobci rozhodují sami a určují, jak je využijí. Slouží hlavně na financování projektů místního rozvoje, především v sociální oblasti. Příspěvky zasílají ale i ti, co certifikáty nemají.

· Ekologická udržitelnost – z Fair Trade jsou zcela vyřazeny plodiny, u kterých se při jejich pěstování využívají škodlivé agrochemikálie nebo jsou plodiny nějak geneticky upravené. V rámci Fair Trade se podporují udržitelné pěstitelské a výrobní postupy, které jsou šetrné pro ekosystém a zároveň pro zdraví pěstitelů a spotřebitelů.

4.4 Certifikace

„ The Fairtrade certification system is run by a separate company called FLO-CERT. By checking compliance with Fairtrade Standards, FLO-CERT ensures that relevant social and environmental standards are met and that producers receive the Fairtrade Minimum Price and Premium. ”[4]

Společnost FLO-CERT má školené auditory, kteří zpravidla pocházejí z dané země a jsou tedy seznámeni s místní kulturou, jazykem a právním systémem. Auditoři provádí zmíněné kontroly. Výsledná zpráva je zaslána do společnosti FLO-CERT, aby výsledky kontroly vyhodnotila. Pokud je vše v pořádku daný žadatel získá certifikát Fair Trade.

Známka FairTrade® se uděluje pouze konkrétním výrobkům, což znamená, že se neuděluje pro celou společnost nebo organizace, která s daným výrobkem obchoduje.

4.5 Produkty

Mezi produkty, které se vyrábějí ve smyslu Fair Trade, můžeme nalézt čokoládu a kakao, kávu, čaj, ovoce (ananas, banány, pomeranče,...), zeleninu, rýži, med, cukr, víno, a mnoho dalších potravin. Dále sem můžeme zařadit květiny, bavlnu, ale také zlato, nebo různé výrobky jako kosmetiku, sportovní míče, hračky či oblečení.

V České republice je mnoho prodejních míst, kde lze výrobky s označením Fair Trade koupit. Mohou to být specializované kamenné obchody, ale výrobky jsou k sehnání i ve známých obchodních řetězcích jako je drogerie DM, hypermarket Globus, Kaufland, Lidl, Makro, Marks & Spencer či Tesco.

5 Interpretace výsledků

Otázka č. 1

Zdroj: Vlastní zpracování

Z daného grafu plyne, že 53% respondentů již bylo seznámeno se způsobem obchodování Fair Trade. Někteří tento obchod znají již velmi dobře, ale toto procento je poměrně malé. Stále 47% dotazovaných neví, co obchodování Fair Trade znamená, proto by měla být propagace této činnosti větší.

Otázka č. 2

Zdroj: Vlastní zpracování

Respondenti nejčastěji znali výrobky, jako jsou káva a čaj. Toto si lze vysvětlit tím, že se již můžeme setkávat mimo zaměřených prodejen na Fair Trade též s automaty, kde si dané produkty Fair Trade můžeme také zakoupit. Propagace by se měla zaměřit i na méně známé výrobky Fair Trade, jako jsou čokoláda, slané pochutiny a nápoje (džusy, ledové čaje).

Otázka č. 3

Zdroj: Vlastní zpracování

Z tohoto grafu je patrné, že více jak třetina dotazovaných získává informace o Fair Trade z internetu. Lze to vysvětlit tím, že internet je v dnešní době velmi rozšířený a používaný zdroj informací. Je velmi vhodné, že zhruba 19% respondentů se setkalo s pojmem Fair Trade již ve škole. Není překvapivé, že žádný z respondentů nezaznamenal Fair Trade v rozhlase (reklamě, či jiném sdělení).

Otázka č. 4

Zdroj: Vlastní zpracování

Dle grafu je zřejmé, že pokud se respondent s obchodováním Fair Trade setkal, bylo to nejčastěji při nákupu v obchodním řetězci, případně přímo ve specializovaných prodejnách. Přes internet nakoupilo zboží Fair Trade pouze 11% dotazovaných, na promoakcích už jen necelých 6% respondentů.

Otázka č. 5

Zdroj: Vlastní zpracování

25% respondentů uvedlo, že neznají žádnou českou Fair Trade organizaci. Mezi nejznámější organizace, které se zabývají distribucí Fair Trade produktů patří MamaCoffee s. r. o. a dále též Asociace pro Fair Trade. Žádný z respondentů neoznačil, že by znal firmu Fairově s. r. o., nebo firmu Excellent Plzeň s. r. o. Posledně jmenované nemusí být známé též z důvodu, že dotazovaní byli zastoupeni ze Středočeského kraje, ne z kraje Plzeňského.

Otázka č. 6

Zdroj: Vlastní zpracování

Po seznámení respondentů s pojmem Fair Trade většina z nich uvedla, že jim tento způsob obchodování přijde sympatický. 44% dotázaných se vyjádřilo, že Fair Trade obchodování shledávají zajímavým a důležitým. Pouze dva respondenti uvedli, že je to nezajímavé a dva respondenti tento způsob obchodování považují za nedůvěryhodný. Žádný dotazovaný se nevyjádřil, že by mu přišel Fair Trade zbytečný.

Otázka č. 7

Chtěli byste se více dozvědět více informací o Fair Trade?
Ano
Ne

Zdroj: Vlastní zpracování

Z tabulky je patrné, že polovina respondentů by se ráda dozvěděla více informací ohledně Fair Trade. Proto by bylo vhodné se při propagaci zaměřit nejen na prodej těchto výrobků, ale i na osvětu ohledně daného tématu.

Otázka č. 8

Zdroj: Vlastní zpracování

Další otázkou bylo: Jaké formy propagace by nejvíce oslovily respondenty. Nejvíce z nich odpovědělo, že reklama na internetu. Toto je velmi zřejmé, protože v dnešní době se mnoho reklam a též informací nachází právě na internetu. Rovnoměrné hodnoty dosáhly možnosti, že by lidé uvítali reklamu v televizi, nebo doporučení od přátel, rodiny nebo od kolegů. Žádný z dotazovaných by neocenil reklamu v rozhlasovém vysílání.

Otázka č. 9

Zdroj: Vlastní zpracování

Z grafu je zřejmé, že dotazovaní nejčastěji nakupují v supermarketech. Možná i to je důvod, proč mnozí neznají Fair Trade obchod, neboť si jdou přímo pro výrobky, které nalezli v letáku. Zde totiž propagace Fair Trade obchodování vázne. 39% respondentů nakupuje nejčastěji v menších obchodech v místě svého bydliště. Zde se výrobky Fair Trade neobjevují tak často vzhledem k jejich vyšší ceně.

Otázka č. 10

Zdroj: Vlastní zpracování

Otázka směřovaná na úvahu, zdali by si dotazující byli ochotni koupit Fair Trade produkty v místě jejich pravidelného nákupu ukázala, že 42% by si nejspíše nějaký výrobek koupilo. 36% dotazovaných si není jistých, jestli by nákup Fair Trade produktů zrealizovalo a pouze jedna osoba odpověděla, že by si určitě žádný Fair Trade výrobek nekoupila.

Otázka č. 11

Zdroj: Vlastní zpracování

Polovina respondentů by o nákupu Fair Trade výrobku v dalším měsíci uvažovala. Jako v předchozím grafu, i zde odpovědělo 13 dotazujících, což odpovídá 36% ze všech tázaných, že neví, zdali by si produkt Fair Trade obchodování bylo ochotno koupit. I zde můžeme narazit buď na neznalost lidí ohledně toho, co vůbec Fair Trade obchodování znamená, případně na vyšší cenu produktů.

Otázka č. 12

Zdroj: Vlastní zpracování

Otázka týkající se, co negativně ovlivňuje případný nákup Fair Trade produktů ukázala, že 64% dotazujících by odradila vyšší cena. Pouze tři osoby by vůbec neměly zájem o Fair Trade produkty. Tento výsledek může souviset s předcházejícími otázkami, kdy by většinou čtyři osoby tento druh zboží nekoupilo. Žádný z dotazovaných se nevyjádřil, že nevěří tomuto způsobu obchodování, což je velmi příznivé, ačkoliv se dvě osoby v otázce č. 6 vyjádřily, že jim tento způsob obchodování přijde nedůvěryhodný.

Otázka č. 13

Jste:
Muž
Žena

Zdroj: Vlastní zpracování

V našem průzkumu se podařilo, že zastoupení mužů a žen bylo rovnoměrné. Zájem o Fair Trade výrobky byl jak od mužů, tak od žen též celkem vyrovnaný, ačkoliv častěji o Fair Trade měly zájem ženy. To je možné i tím, že tento pojem je spojen i s BIO obchody, o které se zajímá spíše ženská část populace v souvislosti se zdravějším způsobem života.

Otázka č. 14

Jaký je váš věk?
15 – 19
20 – 25
26 – 35

Zdroj: Vlastní zpracování

Věkové zastoupení bylo též rovnoměrné. Z tohoto hlediska byl větší zájem projevován druhou a třetí věkovou kategorií, tedy respondenty od 20 – 35 let. Lze hypoteticky říci, že to může být způsobeno tím, že si již respondenti mohou vydělávat, a tudíž do potravin investovat více peněz.

6 Otázka č. 15

Zdroj: Vlastní zpracování

Nejčastěji byla za nejvyšší dosažené vzdělání označena střední škola s maturitou. Nejmenší zastoupení má střední škola bez maturity a vyšší odborná škola. Vliv nejvyššího dosaženého vzdělání na zájem o Fair Trade produkty neměl.

Otázka č. 16

Jaké máte zaměstnání?
Student
Zaměstnanec
Osoba samostatně výdělečně činná
Mateřská dovolená

Zdroj: Vlastní zpracování

Nejčetnější skupinou respondentů byli studenti, což je možná ovlivněno též zkoumáním zadaných věkových kategorií, kdy většina lidí ve věku 15 – 25 let ještě studuje. Zájem o Fair Trade produkty mezi studenty byl zhruba 80%. Zde jsme zjistily, že někteří ze zaměstnaných se přímo s Fair Trade výrobky setkali v práci, což je velmi příznivé.

7 Závěry a doporučení

Z předchozí interpretace výsledků vyplývá řada závěrů, z kterých je možné vyvodit některá doporučení. Skutečnost, že 47% dotázaných vůbec netuší co pojem Fair Trade znamená a jen malá část z nich ho zná velmi dobře, vypovídá o tom, že většina respondentů buď pojem vůbec nezná, nebo by o něm mohla vědět více. Doporučily bychom nejen propagace samotného významu Fair Trade, ale i jeho sortimentu zboží. A to vzhledem k tomu, že lidé, kteří už o Fair Trade slyšeli, ho převážně znají většinou ve spojení hlavně s kávou, čajem a kakaovými výrobky, ale o jiných druzích zboží ví jen minimum respondentů. Neznalost českých Fair Trade organizací a firem si také žádá propagaci. Největší množství z dotázaných, kteří už o Fair Trade něco vědí, nebo o něm slyšeli, bývá informována nejčastěji přes internet, obchod nebo o něm slyšeli ve škole. Přičemž podle odpovědí na otázku „Jaké formy propagace by vás nejvíce oslovili?“ je reklama na internetu na místě, neboť v současnosti je jeho uživatelem téměř každý a proto tato forma propagace vyšla jako nejžádanější. Dále by respondenti ocenili TV reklamu, doporučení rodiny, přátel či kolegů, nebo promoakce. Z těchto výsledků je možno usoudit, že by mohlo být dobrým způsobem propagace např. vytvoření akce, která by vyzývala stávající odběratele Fair Trade produktů, aby sebou přivedli další osoby např. někoho z rodiny, nebo přátel a také je seznámili s těmito produkty třeba na některé z promoakcí. Významným důvodem k tomu, aby se zvětšila propagace Fair trade by měla být četnost odpovědí na otázku „Jaký vám připadá způsob obchodování Fair Trade?“, neboť většina dotazovaných označila pojem Fair Trade, jako sympatický, nebo zajímavý a důležitý. Navíc přesně polovina dotazovaných by měla zájem se o Fair Trade dozvědět něco více. Tyto výsledky nejsou určitě zanedbatelné. Většina respondentů nakupuje v supermarketech, případně menších obchodech v místě svého bydliště, kde se však Fair Trade výrobky neobjevují tak často z důvodu vysokých cen. Avšak více než polovina z dotázaných tvrdí, že pokud by byly tyto produkty v místě jejich pravidelného bydliště dostupné, tak by je pravděpodobně nakupovala, menší část tvrdí dokonce, že by je určitě zakoupila. Další většina si nákupem není jistá, ale ani ho nevylučuje. Polovina respondentů by dokonce o nákupu v dalším měsíci uvažovala. Celých 64% respondentů vnímá vysokou cenu Fair Trade produktů negativně. Druhým nejčastěji zvoleným faktorem, který by záporně ovlivnil rozhodování o nákupu je nedostupnost daného zboží v místě bydliště respondenta. Závěrem ještě možno dodat, že z hlediska věkového zastoupení byl větší zájem projevován respondenty od 20 – 35 let. Mladší věková kategorie si pravděpodobně vzhledem ke své finanční situaci nemůže Fair Trade produkty kupovat a proto o ně nejeví zájem. Jakákoliv případná propagace by tedy měla být zaměřena spíše na starší věkové kategorie.

8 Zroje

1) FAIRTRADE.CZ [online]. © 2010 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://www.FairTrade.cz/

2) FairTrade: Česká republika [online]. © 2013 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://www.FairTrade-asociace.cz/

3) FairTrade: International [online]. © 2011 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://www.FairTrade.net/

4) FairTrade: Foundation [online]. © 2011 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://www.FairTrade.org.uk/

[1] http://www.FairTrade.cz/

[2] http://www.FairTrade-asociace.cz/

[3] http://www.fairtrade.org.uk

[4] http://www.fairtrade.net

Дата добавления: 2015-11-04