Co je to komunikace

Integrace

Sjednocení organizačních aktivit všech útvarů při naplňování cílů organizace a vytváření synergického efektu. V případě špatné integrace činností pozbýváme synergický efekt.

Integrace lze zajistit následujícími způsoby:

§ Spoluprácí útvarů

§ Ustanovením útvarů pro koordinaci činnosti

32.Funkcionální organizační struktura

Výhody: rychlost

Nevýhody: kompetenční spory

33.Rozpětí řízení

Počet podřízených pracovníků na jednoho nadřízeného. Jedná se o velmi nepřesný parametr a lze nalézt definici, která hovoří o rozpětí řízení jako o parametru – vztahu počtu úrovní řízení ku celkovému počtu pracovníků organizace.

Plochá struktura – vyznačuje se malým počtem úrovní ve vztahu k celkovému počtu pracovníků

Strmá struktura – vyznačuje se velkým počtem úrovní ve vztahu k celkovému počtu pracovníků.

Centralizace a decentralizace

Centralizace – soustředění kompetencí na vrcholné orgány organizace (v krizi)

Decentralizace – delegování kompetencí na nižší úrovně organizační struktury

Kompetence

Členíme na pravomoc a odpovědnost:

Pravomoc – znamená mít právo rozhodovat a vydávat příkazy k provádění rozhodnutí bez nutnosti získat souhlas jiných členů organizace – nadřízených

Odpovědnost – znamená povinnost odpovídat za určitou část činnosti, které nám organizace svěřila

§ Pravomoc a odpovědnost nelze rozdělit a musí být přiřazeny k pracovnímu místu, které je přijímá.

§ Celková odpovědnost za chod organizace vždy zůstává na nejvyšších představitelích organizace.

36.Vertikální a horizontální diferenciace (organizační struktura)

Horizontální – definuje náplň jednotlivých specializovaných útvarů v rámci linie a lze ji uskutečnit z následujících hledisek:

§ Funkční (nákup, výroba, prodej)

§ Teritoriální (evropa, amerika, asie)

§ Výrobkové (motorky, auta, kola)

§ Zákaznické (FO, PO, nadnárodní společnosti)

§ Časové (I.,II., III. Směna)

§ Kombinované

Vertikální – přiřazuje k jednotlivým specializovaným útvarům z pohledu úrovní org. Struktury cíle a pracovníky z pohledu nadřízenosti a podřízenosti.

37. Co je to útvar?

Útvarem máme na mysli určitou skupinu lidí, kteří společně zajišťují určitou pracovní činnost – soubor pracovních míst.

38. Organizování a organizační struktura

-Cílevědomá činnost, jejímž konečným cílem je uspořádat prvky v systému, jejich aktivity, koordinaci, kontrolu tak, aby přispěly maximální měrou k dosažení stanovených cílů podniku.

-Proces upravující průběh určitých aktivit, který je určitým způsobem uspořádán a kde probíhají následující činnosti:

§ Určení pracovního postupu

§ Rozdělení pracovního procesu na jednotlivé části

§ Stanovení posloupnosti jejich realizace

§ Konkrétní způsob provedení

Organizační struktura

– vytváříme strukturu, která umožňuje plnit cíle organizace, systém vzájemně propojených pracovních míst

- hovoříme o formální a neformální org. Struktuře, kterou tvoří různé zájmové skupiny v organizaci

39.Plánování podle cílů MBO (management by objectives)

• Vytváření úkolů od shora dolů, formulace cílů se účastní vždy vedoucí o jeden řád níž. Kritizovaný postup, ale vytváří ovzduší svobodného dialogu a spolupráce

• Příklad: Lee Iacoca – Ford

40. Politiky, Programy, Postupy (základní plánovací kategorie)

Politiky

-určitá vodítka, návody a způsoby uvažování nutné pro formulaci plánů, určují a objasňují přípustné způsoby rozhodnutí

-neměnné způsoby řešení stále se opakujících situací// v oblasti internacionalizace VŠE může každý student vycestovat na stáž

Programy

-souhrn cílů, strategií, postupů, pravidel potřebných kroků a zdrojů, jsou dovedeny do takové formy, aby bylo možné podle nich konkrétně jednat // výměnné programy, stáže

Postupy

-součástí plánů, které jsou zaměřeny na metody provádění budoucích činností, posloupnosti budoucích činností a zároveň návody, jakým způsobem mají být určité činnosti prováděny. Často se vyskytují ve formě síťových grafů // postup pro výběr studentů

41.Cíle, Strategie

Cíle: Znamenají konečný stav, ke kterému by všechny aktivity měly směřovat

Hierarchická soustava cílů:

• Obecné + strategické – strategické plánování

• Cíle jednotlivých funkčních oblastí a článků – taktické plánování

• Cíle jednotlivých funkčních míst a jednotlivců – operativní plánování

Cíle musí být stanoveny tak, aby bylo možné hodnotit stupeň jejich dosahování

Strategie: vyjadřují koncept chování celé organizace, dlouhodobý program a způsob činnosti organizace. Dávají odpovědi na základní otázky:

Jak udržet nebo zlepšit konkurenční pozici

• Co vyrábět a jaké služby poskytovat

• Které trhy obsadit

• Jaký růst firmy zvolit

• Jaký způsob chování vůči konkurenci

• Jakou finanční strategii firmy volit

42.Druhy plánů – dle časového horizontu

§ Dlouhodobé (5 let a více)

§ Střednědobé (1 – 5 let)

§ Krátkodobé (do 1 roku)

Časový horizont plánování je ovlivněn mnoha faktory:

• Délka období, které je třeba pro dlouhodobé investiční rozhodování (těžba uhlí)

• Doba potřebná na výrobu výrobku či na průběh technologického procesu (dřevařství – strom roste 100 let…)

• Doba potřebná na výzkum a vývoj výrobků (astronautika)

• Životní cyklus výrobků (auta záruka 3 roky)

• Velikost podniku, složitost a forma organizační struktury (dukovany)

43. Obecné schéma plánování

Okolí = možnosti

Vnitřní zdroje – to co nám umožňuje okolí

Strategie – uzpůsobování vnitřním zdrojům – způsob dosažení cílů

Plány – strategické, taktické, operativní

Programy – převést konkrétní postupy do reality

Rozpočty – mám-li něco naplánovaného, tak bych měl říct, kolik na to potřebuji peněz

Kontrola – musím provádět kontrolu

44. Plánování – fáze

Plánování – činnosti, které jsou zaměřeny na určování cílů pro budoucnost a prostředků, jak těchto cílů dosáhnout

Fáze

§ Analýza a zhodnocení výchozích podmínek

§ Stanovení cílů

§ Výběr optimální varianty a strukturalizace plánu

45.Interní a externí kontrola (audit)

Externí kontrola

Inspekce – dozor vybraných činností organizace, zaměřuje se na:

• Daňové povinnosti

• Cenová kontrola

• Správnost placení záloh ZP a SP

• Dodržování ekologických, bezpečnostních, hygienických a požárních předpisů

• Povinnosti vyplývající z úvěrových a pojistných smluv

• Závazky týkající se kolektivní smlouvy

• Správné čerpání grantů a dotací…

Interní kontrola

Nestranné prověřování určité činnosti, procesu, prověřování průběhu procesů z hlediska:

• Správnosti předpisů

• Podnikových směrnic

• Instrukcí

• Kázně, Správného dodržování

46.Co je to controlling?

§ Formován jako součást celopodnikového řídicího systému.

§ Poskytuje vhodné informace sloužící ke koordinaci a usměrňování celopodnikových aktivit, porovnává skutečnost versus plán.

§ Nejčastěji je zaměřen do finanční oblasti a oblasti věcného a časového plnění projektů.

Typy kontrol

a. Preventivní

Zjišťuje kvantitativní a kvalitativní odchylky zdrojů

b. Průběžná

Zjišťuje, zda operace probíhá v souladu se stanovenými cíli

c. Kontrola zpětnou vazbou

Zaměřena na konečné výsledky

48.Standard, nároky na vyměření standardu

Rozdíl mezi skutečným stavem a plánovaným stavem měříme pomocí standardů, které musí být:

• měřitelné

• relevantní

• reálně dosažitelné

49.Co je to kontrola, fáze.

-Činnost, kdy srovnáváme plánovaný stav se skutečným stavem, zjišťujeme případné odchylky a navrhujeme nápravná opatření.

Fáze kontroly:

1) Určení předmětu kontroly

2) Získávání a výběr informací pro kontrolu

3) Ověření správnosti informací

4) Hodnocení kontrolního procesu

5) Návrhy opatření

6) Zpětná kontrola

50.Tvorba komunikace, její forma

Formy komunikace:

Ústní

Písemná

Vizuální – předcvičování

Akce – pro manažery

51.Síť komunikací, směry komunikace

A

Hvězdicová KruhováŘetězová Úplná

(nezkreslené, bez bariéry, (náchylná na šum) (zatížená šumem, bariérami) (všichni vědí vše

zatížené informace) všechno on-line)

Směry komunikací

Sestupná

-proudí od jedinců na vyšších stupních podniku k jedincům na nižších stupních

Vzestupná

-proudí od jedinců na nižších stupních k jedincům na vyšších stupních

Horizontální

-probíhá mezi jednotlivými útvary podniku na stejné řídicí úrovni

Diagonální

-probíhá mezi různými úrovněmi různých útvarů v podniku

Co je to komunikace

-Vzájemná výměna informací mezi dvěma a více subjekty za účelem dorozumění

Komunikace je přenos vzájemného porozumění pomocí symbolů. Rozeznáváme základní prvky kom:

§ Komunikátor

§ Vnímání/interpretace

§ Zakódování

§ Sdělení

§ Kanál (médium) – verbální, neverbální, písemné prostředky

§ Dekódování

§ Příjemce

§ Zpětná vazba

§ Šum (záměrný, nezáměrný) - - - -; bariéry ---/---

53.Typy odměn

Vnější odměny (nástroj stimulace)

• Mzda

• Bonusy

• Využívání prostředků organizace k soukromým účelům

Vnitřní odměny (nástroj motivace)

• Spolurozhodování

• Důvěra

• Kariéra

• Uznání výsledků

54.Situační teorie

(Fred Fiedler) Kontingenční teorie: předpokládá, že efektivnost vedoucího ovlivňují tři situační dimenze:

§ Vztahy mezi vedoucím a členy skupiny (dobré/špatné)

§ Struktura (stavba a postup při plnění))úkolů (široká/úzká)

§ Pravomoci funkčního postavení (velké/malé)

55.Manažerská mřížka

§

Zájem o lidi a potřeby člověka

1,1: Nezájem, vedoucí vyvíjí minimální úsilí směřující k provedení práce

§ 1,9: Venkovský klub, vedoucí se soustřeďuje na podporu zaměstnanců

a vstřícnost k nim, plnění úkolů však není na prvním místě tohoto

lehkomyslného stylu

§ 9,1: Úkol, vedoucí se koncentruje na splnění úkolu, ale málo se

stará o rozvoj a morálku podřízených

§ 9,9: Tým, vedoucí podporuje produkci a morálku koordinováním a propojováním

Zájem o výrobu, výkon

pracovních aktivit

§ 5,5: Střední cesta, přiměřené plnění úkolů a uspokojující morálka jsou

cílem tohoto stylu

56.Styly vedení, co to je vedení?

Vedení:

Je proces ovlivňování skupiny lidí, aby jejich činnost přispívala k dosažení stanovených cílů organizace.

Styly vedení:

a. Autokratický – autoritativní styl vedoucího

b. Demokratický – participativní styl

c. Liberální – pasivní styl

57.Zdroje moci vedení

Formální zdroj moci – manažer získává při převzetí kompetencí přiřazené k řídícímu místu

Neformální zdroj moci – manažer získává díky svým zkušenostem, charismatu, schopnostem a nemusí se nutně vztahovat k řídicímu místu

58.Obohacování práce

§ Rozsah a hloubka obsahu práce vzrůstá

§ Klíčové dimenze páce

• Rozmanitost

• Celistvost úkolu

• Významnost úkolu

• Autonomie

• Zpětná vazba

Aby byli zaměstnanci odměňování více než jen peněžní formou, je třeba je zapojit do řešení problémů a rozšířit jejich schopnosti, mají-li se zaměstnanci rozvíjet, musí mít pracovní místo, kde řeší nové problémy a zvládají těžší úkoly a usilují o rozšíření svých znalostí.

59. Procesní motivační teorie =Vroomova expektační teorie

Motivace jako proces řídicí volbu. Jedinci vynakládají pracovní úsilí k dosažení takového výkonu, který by měl za následek žádoucí odměnu.

Tři primární proměnné:

§ Volba – svoboda jedince vybrat si z řady alternativních chování (rychlá/pomalá práce)

§ Očekávání – víra, že určité chování bude či nebude úspěšné

§ Preference – hodnoty, které osoba připisuje různým výsledkům

Motivace = volba * očekávání* preference

60. Obsahové motivační teorie – Maslowova hierarchie potřeb, Herzbergova teorie dvou faktorů

		Herzbergova teorie dvou faktorů § Udržovací faktory (hygienické faktory či dissatisfaktory) Jsou nezbytné k udržení přiměřené spokojenosti- Odborný dozor, vztahy s nadřízeným, se spolupracovníky, s podřízenými, plat, jistota práce, osobní život, pracovní podmínky, postavení -NESPOKOJENOST § Motivační faktory (motivátory neboli satisfaktory) Vedou k silné motivaci a spokojenosti, ale jejich absence nemá za následek přílišnou nespokojenost – dosažení cíle, uznání, povýšení, práce sama, možnost osobního růstu, odpovědnost, pochvala… - SPOKOJENOST Nenespokojenost – jsou zde věci, které nás dráždí, nemáme je rádi, ale jsou zde i věci, které jsou plusem a to nás vede k tomu, abychom v práci setrvali

		III. Sociální potřeby
	Maslowova pyramida

Дата добавления: 2015-11-16